Kvalita vrstevnických vztahů má u dětí a dospívajících významný vliv na jejich duševní pohodu a celkově i jejich školní výkon. Škola je prostředím, kde kontakt s vrstevníky není volbou, ale nutným předpokladem pro zapojení se do běžných školních aktivit.

Kromě toho, že by škola měla dbát na bezpečnou atmosféru ve třídě a podporovat rozvoj komunikačních a interpersonálních dovedností dětí, nabízí také možnost se s dětmi bavit o tom, jaké chování ve vztazích je/není v pořádku a jak si nastavit bezpečné hranice. Především na prvním stupni (přibližně od 3. třídy dále), ale i druhém stupni, má smysl se s dětmi bavit o tom, co vlastně znamená přátelství a konkrétně:

• jak si myslí, že by se měl chovat kamarád,
• jak by se měly chovat ony samy, aby pro druhé byly kamarády,
• co je v přátelství normální a běžné,
• co naopak ani kamarád nemá právo požadovat,
• co jsou to „kamarádská tajemství“ a kdy tajemství přestává být tajemstvím (např. když se dozvím, že mému kamarádovi doma ubližují, nebo že ho někdo vydírá na sociálních sítích atp.).

Takové povídání se žáky může být prevencí pozdějšího nevhodného chování dětí ve vztazích a také půdou pro nastavení pravidel pro vzájemné chování ve škole (i nehledě na kamarádství).

Jak využít aktivitu ve třídě bezpečně a efektivně?

Příprava prostředí/nutné vybavení nebo pomůcky:

• promítnutí infografiky, popř. tisk a vylepení na nástěnku
• papír a psací potřeby
• možnost vytvoření kruhu pro závěrečnou reflexi

Představení aktivity a instrukce pro žáky a žákyně:

• Začněte úvodem – řekněte dětem, čemu se v následujícím čase budete věnovat (povídání o přátelství) a v čem je to pro ně důležité (přátelství je něco, co se týká nás všech; někdo má kamarádů hodně, někdo třeba jen jednoho a někdo zatím kamaráda hledá; to je v pořádku – každý to máme jinak; přesto je ale důležité vědět, jak se k sobě v kamarádství chovat, aby druzí neubližovali nám ani my jim atp.).
• Nechte děti vymyslet, jak by se měl chovat a co by měl dělat kamarád a zároveň, co by určitě dělat neměl – může buď pracovat každý sám, nebo je můžete rozdělit do menších skupinek. Případně lze kombinace – nejdříve začne každý sám a poté budou o tom, co vymyslely diskutovat ve skupinkách. To, co vymyslí, je můžete nechat sepsat, nakreslit, ale také např. sehrát.
• Diskutujte o tom, co děti vymyslely v kruhu – ať už děti pracovaly jednotlivě nebo ve skupinkách, poproste je, aby před ostatními sdílely, co vymyslely. Jejich nápady můžete psát na tabuli, na papír, lepící papírky atp. Vytvořte tak společně přehled o tom, jaké chování je v kamarádství v pořádku a které nikoliv. 
• Shrňte téma a využijte přiloženou infografiku, na níž dovysvětlíte vše potřebné – pokud dosud nezaznělo téma „kamarádských tajemství“, zmiňte ho a vysvětlete dětem na příkladech, co si kamarádi nechávají pro sebe a co je důležité říct dospělým (viz výše).

Rizika a jejich minimalizace:

• S dětmi se bavte o tématu na obecné rovině, nezabíhejte v tomto případě do jejich konkrétních zkušeností s kamarády (to je lepší řešit individuálně, např. po aktivitě nebo ve spolupráci se školním psychologem).

• Pokud víte, že je ve třídě někdo, kdo se trápí tím, že „nemá“ žádného kamaráda, přistupujte k tématu citlivě. Zmiňte, že mohou nastat období, kdy nemáme žádné přátele, ale že to neznamená, že to tak musí zůstat navždy. Pokud si myslíte, že by se téma daného žáka mohlo negativně dotknout, zvažte vynechání aktivity, popř. počítejte s tím, že bude žáka potřeba ošetřit po konci aktivity individuálně.

Další tipy nebo důležité poznámky: Můžete využít dalších materiálů a pomůcek pro ilustraci toho, co je v přátelství v pořádku a co nikoliv – např. nějakých ilustračních příběhů (z knih, nebo které sami vymyslíte), loutek, pohádek a filmů, známých osobností a superhrdinů.

Infografiku si můžete stáhnout ZDE