Praha 6. února 2025 – V univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích se uskutečnila Konference pro wellbeing ve škole, které se zúčastnili hosté z řad pedagogů, odborníků na vzdělávání a dalších zájemců o téma digitálního wellbeingu ve školním prostředí. Akce zahájila konference Týden pro wellbeing ve škole, probíhající od 4. do 11. února 2025. Cílem Týdne pro wellbeing ve škole je zvýšit povědomí o wellbeingu jako nezbytné podmínce pro efektivní učení a prevenci duševních onemocnění a nabídnout konkrétní inspirace, jak jej ve školách podporovat.
Ústřední přednášky odborné konference s podtitulem Jak na učení a život v digitální éře se zaměřily na porozumění dopadu digitálních technologií na děti i dospělé a na to, co z nich vyplývá pro školní prostředí, program zahrnoval také příspěvky věnované duševnímu zdraví v širším kontextu. Představeny byly nejnovější české výzkumy z této oblasti, odpolední workshopy se pak zaměřily na dobrou praxi v této oblasti a na možnosti systémové podpory wellbeingu v rámci školy.
Záštitu konferenci udělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí. Konferenci v aule, kterou pro konferenci poskytla Masarykova univerzita, zahájili zástupci organizátorů, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová a děkanka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Simona Korynčáková a také zástupci ministerstev, které nad akcí převzali záštitu – státní tajemník MŠMT Ondřej Andrys, zmocněnec pro digitalizaci ve vzdělávání, Martin Úlovec, ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
“Zdraví nevzniká v nemocnici, ale vzniká všude tam, kde žijeme. Doma, ve škole, v práci, tam kde trávíme volný čas. Je důležité, že se diskuse vede nejen o fyzickém, ale i duševním zdraví a také o prostředí, kde čas trávíme. Je to velmi komplexní proces, který nikdo z nás nezvládne sám,” řekla na úvod svého příspěvku, který věnovala péči o wellbeing a duševního zdraví z pohledu svého oboru, Barbora Macková.
Konferenci moderovali Zita Krotká, studentka Gymnázia Jihlava, a Jakub Rychlý, zakladatel organizace Nekrachni. Připomněli, že témata jako wellbeing nelze řešit bez těch, kterých se týkají – v tomto případě dětí a dospívajících.
Zahraničním hostem konference byl Andrej Vršanský z organizace Mental Health Europe a Lucia Macaláková z Digiq SK. Andrej Vršanský se podělil o slovenskou, ale i evropskou perspektivu v pohledu na malou dostupnost péče o duševní zdraví a zdůraznil potřebu změny paradigmatu, který přesune péči o duševní zdraví tam, kde je to prospěšné, mimo úzce zaměřené a proto také nedostatkové specializovaná zdravotnická zařízení.
“Tradiční model péče o duševní zdraví je bio-medicínský. Duševní onemocnění je vnímané podobně jako například rakovina. Potřebujeme specialistu a specializované zařízení, kde ze mě tu nemoc odstraní a potom mě další specialisté zařadí do života, abych mohl přinášet hodnotu společnosti. To je model, který je už překonaný. Byla tu zmíněna definice duševního zdraví od Světové zdravotnické organizace, velká část jí souvisí se schopností fungovat ve společnosti, v partnerských vztazích, realizovat se. Celé hnutí, které směřuje k jinému pojetí péče velmi úzce souvisí s lidskými právy,” řekl během svého příspěvku Andrej Vršanský.
Panelovou diskusi věnovanou velmi aktuálnímu tématu zákazů mobilů ve školách otevřela Lucia Macaláková z Digiq SK příspěvkem, která účastníky konference seznámila se slovenským přístupem k regulaci používání mobilních telefonů ve školách (prezentace ZDE).
Silné obsazení měl panel zaměřený na data, která máme k dispozici o wellbeingu mladých lidí vyrůstajících v digitální éře. Profesor David Šmahel z Fakulty sociálních studií a Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, který se problematice digitálních technologií a jejich dopadu na wellbeing dětí a mladých lidí zabývá dlouhodobě. Na konferenci představil výsledky nejnovějšího výzkumu svého týmu. Poukázal na to, že řadu negativních jevů v životě současné generace přisuzujeme vlivu digitálních technologií bez jasně prokázaného kauzálního vztahu. Jejich analýza používání mobilních telefonů u dospívajících ve věku 13 až 17 let a jeho dopadů na wellbeing neprokázala mimo jiné souvislost s nedostatkem spánku nebo rozvojem sociálních dovedností (prezentace ZDE).
Zajímavý pohled na digitální wellbeing ukázala data České školní inspekce, které prezentovala Dana Pražáková. Okomentovala například vynikající výsledky českých žáků v mezinárodním šetření ICILS – kde se ale zároveň ukázalo, že 30 % studujících v informatické gramotnosti nedosahuje úrovně potřebné pro běžné fungování ve společnosti. V českém prostředí nepřekvapivě jde často o děti ze znevýhodněného prostředí, slabší informatickou gramotnost přitom mají děti, které používají digitální technologie málo, nebo naopak velmi často. “Ukazuje, že české děti oproti průměru EU častěji využívají technologie k jiným účelům než školním. Evropa evidentně jako celek s tím umí pracovat lépe,” poznamenala Dana Pražáková s tím, že rizika spojená s nadužíváním technologií z tohoto úhlu pohledu plynou spíše z prostředí mimo školu a tam bychom také měli zaměřit pozornost (prezentace ZDE).
Průzkum Anreva Solution na pražských dospívajících představil Roman Petrenko. Dobrou zprávou podle něj je, že se zastavil po-covidový trend zhoršování duševního zdraví dětí, ohroženější jsou dívky, které také reportují častěji závažné obtíže. Část průzkumu se týkala také digitálního wellbeingu, kdy dospívající například sami pojmenovávali, zda vnímají dopady užívání (nebo naužívání) digitálních technologií na své zdraví. “Zaznamenávají například, že jim obtíže do života přináší nadměrné množství času věnované sociálním sítím. Během časové řady, kterou sledujeme do roku 2019, vidíme nárůst zejména u těch, kteří jsou v nejrizikovější kategorii,” řekl Roman Petrenko (prezentace ZDE). Jana Klusáková a Radka Kůřilová prezentovali výsledky průzkumů organizace Onfine i své zkušenosti z práce s učiteli, žáky a žákyněmi i jejich rodiči (prezentace ZDE).
Následoval blok věnovaný praktickým workshopům, jejich přehled je k dispozici ZDE.
Týden pro wellbeing ve škole pokračuje řadou dalších akcí, včetně webinářů, seminářů a diskusí, které se zaměřují na různé aspekty wellbeingu ve vzdělávání. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách www.tydenprowellbeing.cz.
Týden pro wellbeing ve škole je iniciativou, která spojuje téměř dvě stovky organizací a institucí zabývající se odborně tématem duševního zdraví a wellbeingu a stovky škol z celé České republiky. Jejím cílem je podporovat zdravé školní prostředí, zlepšovat učení a vztahy mezi žáky a učiteli. Více informací naleznete na www.tydenprowellbeing.cz.