Brno 4. února 2025 – Během následujících sedmi dní uspořádají organizace zapojené do Týdne pro wellbeing ve škole řadu seminářů a webinářů, přednášek, workshopů nebo online kampaní. Chtějí všem, komu není lhostejné duševní zdraví dětí a jejich vzdělávání, ukázat, že wellbeing není abstraktní pojem a že i malé změny mohou mít hodně velký dopad. K Týdnu pro wellbeing ve škole se přihlásily stovky škol, které od 4. do 11. února uspořádají podle svých potřeb a možností vlastní projektové dny, happeningy a vzdělávací aktivity.
Pečovat o wellbeing neznamená snižovat nároky na vzdělávání. Právě naopak – jde o vytváření podmínek, ve kterých se děti a mladí lidé dokážou s výzvami ve škole lépe vyrovnat. Výzkumy z Česka i ze zahraničí opakovaně potvrzují, že duševní pohoda žáků, studentů i učitelů úzce souvisí s tím, jak se jim ve škole daří. Když se děti a mladí lidé cítí dobře, mají větší motivaci učit se, jsou odolnější vůči stresu a dosahují lepších výsledků. To ale nejde bez toho, aby se ve škole a ve své profesi dobře cítili také učitelé.
Potvrzují to i výsledky posledních šetření PISA, TIMSS nebo PIRLS nebo České školní inspekce. Čeští žáci a žákyně v něm v řadě oblastí dosáhli nadprůměrných vzdělávacích výsledků. Zároveň ale tato šetření znovu ukázala, jak důležitý wellbeing ve škole je.
- 39 % deváťáků říká, že se nikdy netěší na to, co se budou učit ve škole, dalších 50 % jen někdy. U 5. třídě v národním zjišťování tuto odpověď zvolilo 68 % dětí.
- více než ¼ patnáctiletých žáků a žákyň podle PISA 2022 necítí, že patří do školy. Tito žáci mají statisticky významně horší výsledky v matematické gramotnosti.
- 20 % deváťáků se cítí ve škole osamělí (průměr OECD je 16%), tito žáci mají horší výsledky v testu matematické gramotnosti, nejlepší výsledky v tomto testu v průměru podávají žáci a žákyně, kteří se ve škole osamělí/é rozhodně necítí
- 45 % deváťáků a zhruba čtvrtina páťáků si podle PISA a TIMSS vybavují situaci, kdy jim “učitelé dávali najevo, že jsou méně chytří/é, než opravdu jsou”
- podle výsledků národních šetření mezi lety 2012 a 2022 výrazně klesl počet žáků, kteří cítí, že učitel všem ve třídě poskytuje dostatečnou podporu, žáky pociťovaná vyšší podpora je přitom spojena s lepšími vzdělávacími výsledky. Vliv na to jistě bude mít pandemie covidu-19 nebo příchod ukrajinských dětí.
(Zdroj: Partnerství pro vzdělávání 2030+ jako spojenec Strategie 2030+, 2024)
Na webináři Když se těšíme do školy: Jak na opatření pro podporu wellbeingu a jejich evaluaci, kterým byl letošní Týden pro wellbeing ve škole zahájen, shrnula Lenka Felcmanová, vedoucí expertka pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+, poznatky o postupech a opatřeních s prokazatelně největším dopadem na zlepšování wellbeingu žáků i pedagogického sboru. Představila také evaluační nástroj, který vedení škol umožňuje posoudit, jak se efektivně se v jejich škole daří wellbeing podporovat. Evaluační nástroj pro školy připravili členové pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.
“Nástroj sám o sobě není podstatný, nejdůležitější je, že se o tom tématu vede ve škole diskuse a všichni mají prostor se vyjádřit k tomu, jak oni vnímají, že je ten daný ukazatel naplňován. Z výzkumů v této oblasti oblasti vyplývá, že mezi opatřeními s velkým dopadem jsou na prvním místě ta, která se zaměřují na podporu vztahů mezi všemi aktéry vzdělávání, mezi učiteli, žáky i učiteli i mezi žáky navzájem. Hodně pomáhá celoškolní prístup, který sjednocuje očekávání k chování žáků a reakce na něj. To všechno vede k předvídatelnosti, kdy žáci věcí, co se od nich očekává, a vědí to navzájem i učitelé,” zdůraznila během webináře Lenka Felcmanová.
Zdroje pro editory:
- Záznam webináře Lenky Felcmanové Když se do školy těšíme: Jak na opatření na podporu wellbeingu a jejich evaluaci zde.
- Evaluační nástroj pro školy zde.
- Publikace Lenky Felcmanové Wellbeing ve škole: Jak na pozitivní přístup k učení i k životu zde.
- Infografika Oblasti podpory welbeingu zde.
- Vydání Učitelského měsíčníku věnované wellbeingu ve škole zde.