Čím více jako společnost čelíme výzvám spojeným s pandemickými onemocněními, válkami, migrací, klimatickou změnou nebo boomem digitálních technologií a umělé inteligence, tím více se ukazuje, že wellbeing je základním principem, bez kterého se neobejdeme, pokud chceme opravdu vzdělávání měnit tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století.
Z mezinárodních i národních šetření opakovaně vyplývá, že nemalá část studujících i vyučujících se necítí příliš dobře a tento stav se dle dostupných dat v čase zhoršuje. Je prokázáno, že pocity strachu a úzkosti spojené s učením nebo vyčleněním z třídního kolektivu se negativně odrážejí ve vzdělávacích výsledcích žáků a žákyň i v míře jejich celkové spokojenosti s vlastním životem. Ohrožení syndromem vyhoření vyučujících má výrazný negativní dopad na kvalitu výuky, kterou svým studujícím poskytují a zejména pak na naplňování individuálních vzdělávacích potřeb studujících.
Děti jsou často úzkostné a vyčerpané, nebo naopak neklidné a nepozorné. Počet dětských sebevražd stoupá na úroveň, kterou odborníci a odbornice označují za epidemii. Vzdělávací výsledky studujících se nevyvíjí tak pozitivně, jak by mohly, přístup ke vzdělávání stále není pro nekteré skupiny dětí bez bariér, rozdíly mezi dětmi z různých regionů a různého sociálního zázemí jsou pořád větší, než bychom si přáli…
My wellbeing nabízíme jako nutnou součást řešení!
Pro wellbeing studujících hraje škola logicky klíčovou roli, protože spokojenost ve škole má velký vliv na jejich celkové prožívání a životní spokojenost. Ve školách, kde panují dobré vztahy mezi studujícími navzájem i mezi studujícími a vyučujícími, vykazují děti a mladí lidé vyšší celkovou životní spokojenost a odráží se to pozitivně i v jejich vzdělávacích výsledcích. Wellbeing a učení jsou totiž spojené nádoby – bez něho žáci a žákyně nemohou dosahovat maxima svého vzdělávacího potenciálu.
Duševní zdraví se stává globální prioritou. V roce 2022 jej za globální prioritu označila i Světová zdravotnická organizace.
Abychom v této oblasti dosáhli opravdového zlepšení, jsou systémové změny ve vzdělávání naprosto zásadní podmínkou. Zároveň je nutné tyto změny stavět na multioborové i meziresortní spolupráci.
Proto přicházíme se společnou akcí organizací napříč českým vzděláváním. Chceme nejen zdůraznit důležitost tématu, ale také právě nutnost široké spolupráce na něm.
“Wellbeing zahrnuje několik vzájemně souvisejících oblastí – fyzickou, kognitivní, sociální, emoční a duchovní. K podpoře každé z nich můžeme uplatňovat širokou škálu opatření, od zdravého stravování, přes nenásilnou komunikaci po hodnotové vzdělávání. V Česku je řada organizací, které se věnují aktivitám podporujícím wellbeing v některé z těchto oblasti nebo oblastech. Abychom školám a dalším zájemcům nabídli co nejširší škálu příkladů a inspirací, jak k podpoře wellbeingu ve vzdělávání přistoupit, bylo propojení s dalšími aktéry a aktérkami naprosto logickým krokem. Máme velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak širokou platformu organizací, které téma wellbeingu spojuje.”
Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ , předsedkyně a spoluzakladatelka Society for All (SOFA)
Pokud se chcete dozvědět víc a zůstat s námi ve spojení i mimo Týden pro wellbeing ve škole, sledujte web wellbeingveskole.cz a také facebookovou stránku Wellbeing ve škole.
Další zdroje:
Wellbeing ve vzdělávání, nadstavba nebo nutnost? (článek)
Wellbeing ve škole: jak na pozitivní přístup k učení i k životu (publikace)
Poruchy chování v základním školství v datech (článek)